Přechod hřebene Bucegi

Délka trasy: 38 km (bez lanovky)

Nejvyšší vrchol: Omu (2507 m. n. m.)

Start - cíl: Sinaia - Bran

Počet dní na přechod: 2-3 

Celkem vystoupáno v. metrů: 2290 (bez lanovky)

Celkem sestoupáno v. metrů: 2330

20. srpna 2019

 

Původně jsme měli letos jet jinam, ale z dopravních důvodů jsme nakonec vybrali přechod dvou hřebenů Baiului a Bucegi. Každý hřeben se dá projít samostatně, ale když už jedete busem 18 hodin do Rumunska, je škoda projít jen jeden hřeben za 3 dny a jet zase domů. V tomto příspěvku popíšu hřeben Bucegi samostatně. Našim hlavním záměrem byla návštěva právě tohoto hřebene. Není však příliš dlouhý a byla by škola jet takovou dálku jenom sem a tak jsme před tím ještě zvládli zdolat sousední hřeben Baiului, který je ve všem možném naprosto jiný než Bucegi.

Bucegi je celkem unikátní a v mnohém velmi výjimečný hřeben. Velmi na mne zapůsobil a to jak pozitivněm, tak v pár věcech i negativně. Jaká jsou pozitiva? Opravdu unikátní tvar hřebene a především skalní útvary. Narazíte tu na hlavu Sfingy nebo útvar zvaný Babele připomínající velké houby. Oproti mnohým hřebenům je tento velmi originální a nezapomenutelný. A nevýhody? Milion turistů (jako v létě v Krkonoších, možná i více...), hromada lanovek (ale taky jsme se svezli), samé stánky, bufety a restaurace (ale také jsme se najedli), ale hlavně hrozná neúcta k přírodě. Na to, že je to přírodní rezervace je celý hřeben rozkopán těžkou technikou, kvůli rozvodům nejrůznějších kabelů nebo nějakým stavbám.  Autem se dá vyjet až nahoru. U nás něco naprosto nepředstavitelného. I přes to se jedná o opravdu nádherný a nezapomenutelný hřeben.

Nehledě na to, že tento hřeben a především okolí skalního útvaru Sfingy je opředen mnoha tajemstvími a celkem velmi rozšířenými a známými konspiračními teoriemi. Byť na podobné věci nevěřím a celý příběh i s "přesvědčivými důkazy"se mi zdá absurdní, dodává celému místu jakýsi zajímavý šmrnc.

Po cestě jsme se snažili zmapovat místní prameny a místa k přespání. Chat je tu rekordně mnoho. Mimo chaty se spát nedoporučuje, jelikož má tento hřeben jedno velké prvenství a to největší výskyt medvědů. Veškeré informace o místech k přespání, vodě a vhodném naplánování trasy naleznete nahoře pod ikonami přístřešku, pramene a mapy.

1. DEN (Sinaia - Cabana Caraiman) 

[18, km / 10 h a 30 min chůze i s přestávkami]

Předchozí den jsme sestoupili z hřebene Baiului do města Sinaia, které je v mnoha ohledech velmi podobné českým Luhačovicím. Pěkné budovy, kolonády, turistický vláček, restaurace a samozřejmě milion turistů. Ceny jsou tu dražší tzn. průměrné české. Dal by se tu strávit klidně i jeden celý den. My ale ráno kolem 9 hodiny vyrážíme na hřeben Bucegi, kam vede několik lanovek. Zda vyjet lanovkou nebo to vyjít pěšky, nechám rozhodnout na vás. My se nakonec rozhodli využít lanovku. A to z několika důvodů. Jednak je to fakt krpál a cesta není extra zajímavá, protože jdete buď kolem budov nebo lesem kolem bikerských sešupových sjezdovek, nebo lyžařských sjezdovek, ale hlavně si z lanovky užijete pěkný, pohodlný a levný výhled na okolí.

Využili jsme dvě lanovky a asi do 20 min jsme byli nahoře, kde se to trochu podobalo Václavskému náměstí. Počítejte tedy s tím, že na trase mezi vrcholem lanovky a chatou Babele budete potkávat spoustu turistů v žabkách, legínách a nedivil bych se, kdybych tady potkal i kočárek. Dál za Babele ale značně turistů ubývá.

Naším dnešním cílem je právě chata Babele. Už teď vám ale prozradím, že nás zde neubytovali, protože měli plno a tak jsme sešli níže do chaty Caraiman, kterou obsazují horští záchranáři Salvamont a za noc si účtují celkem dost velké peníze.

To jsme ale ještě nevěděli a tak jsme po žluté cestě šli směrem k chatě Cabana Piatra Arsă. Je to velký komplex restaurace a hotelu. Dá se zde ubytovat i najíst. Ceny jsou poměrně drahé a jídlo nebylo bůhví jak dobré. Poblíž chata staví nějaký ovál, který vypadá jako nějaké kluziště nebo hřiště. Uprostřed národního parku?! Moc tomu nerozumím. Po krátké přestávce pokračujeme po žluté dál k chatě Babele. Turistů opět přibývá, jelikož i zde vede z doliny lanovka. Kromě bufetů, tady narazíte na stánky s vařenou kukuřicí, suvenýry, pouťovými sladkostmi a pod. Přímo u chaty se nachází první známý skalní útvar zvaný Babele, který připomíná houby a kolem páté hodiny odpolední byl obsypán lidmi. My se jdeme zeptat na ubytování ale odcházíme s nepořízenou. Mají plno a tak měníme plán na nedalekou chatu Caraiman a prohlídku místních skalních útvarů necháváme na zítra.

Sestupujeme zhruba 200 výškových metrů a do 30 minut jsme u chaty. Tam už stojí salvamonťáci ve svých červených vestách a ptáme se po možnosti ubytování. Mají, chtějí ale 50 lei za jednoho. To je opravdu mnoho.  Několik turistů, kteří tam přišli po nás se poté, co zjistili cenu otočili a šli raději ještě jinam. Já chci mít raději jistotu a cenu překousnu. To jsem ještě nevěděl, že v pokoji vedle hodlá skupinka rumunských turistů rozjet párty, která značně narušovala spánek. 

2. DEN (Cabana Caraiman - Refugiul Țigănești)  

[19,5 km / 9 h chůze i s přestávkami]

Vstáváme poměrně brzy, abychom stihli přijít na Babele a ke Sfinze dřív, než se přiřítí turisté s první lanovkou. Ráno ještě stíháme uvařit kafe, vynadat ženské z vedlejšího pokoje. Do půl hodinky jsme u Babelí. Jsme tam úplně sami. Za chvíli přichází první turisté. Bohužel vycházející slunce neumožňuje hezky vyfotit skalní útvary. Pokud jste fotografové a těšíte se na pěknou fotku Sfingy, přijďte sem odpoledne, nebo před západem slunce. To bude Sfinga krásně osvětlená. Ve zdejším okolí jsme strávili více jak hodinu a bylo již potřeba se vydat dál směrem k velkému kovovému kříži "Crucea Caraiman" upínající se nad okrajem skal. Cestou k němu míjíme zasněžené ledové pole, které stále drží i ve vysokých teplotách. Na kříži právě probíhají opravy. Dáváme si zde pauzu a kocháme se nádherným výhledem. Obloha je naprosto čistá a jasná. Svačíme a připravujeme se na prudký výstup na vrchol Caraiman. Poté už následuje celkem plynulá cesta s výhledem na nedaleký vysílač Coștila, připomínající tak trochu Praděd. Přicházíme k rozcestí dvou cest vedoucí pod vrcholem Colții Obârșiei. Jedna cesta vede pod skalní stěnou druhá nad ní. Vydáváme se tou spodní a je to opravdu nádherná podívaná všude okolo. V dáli se už tyčí nejvyšší vrchol Omu, ke kterému vede mírně stoupající cesta.

Je kolem poledne a z čisté oblohy přímo paří slunce. Rádi bychom na Omulu přespali v místní chatě, která je přímo na vrcholu. Jelikož se bojíme, že zde nebudou místa, nabrali jsme rychlé tempo. K vrcholu přicházíme na poslední zbytky z rezerv energie. Dáváme si zde na jídlo klobásku, vodu a ptáme se na ubytování. Místo ještě mají, ale je teprve jedna hodina a tak přemýšlíme, jestli nepůjdeme dál. Jedna ze slečen za okýnkem nám poradila, že na naší cestě dál, je pár let nový turistický přístřešek ve tvaru polokoule a dokonce nám vygooglila jeho obrázky. Je tedy rozhodnuto. Půjdeme dál. Nejprve si ale dáváme hodinovou přestávku. Já se vydávám bez batohu na vedlejší vrchol Bucura, který je jen o 4 metry nižší než Omu. Navíc na vrchol Omu se nedostanete. Jedná se totiž o skalku na vrcholu hory, na kterou se nedá vylézt. 

Po odpolední pauze pokračujeme dál. A po turistech, jakoby se slehlo. Jdeme po hřebeni dál k vrcholu Scara. Za ním se cesty rozdělují a my jdeme po červené cestě. Začíná krásný prudký sestup mezi skalami dolů. Na úseku asi 500 metrů scházíme za "pomoci" kovových lan a řetězů. Pomoc však příliš neposkytují, jelikož jsou zde již několik let, což jim na bezpečnosti moc nepřidalo. Části jsou uvolněné, přetrhané a vypadávají ze skalních zdí. Naštěstí se to dá většinou projít i bez kovové pomoci.

Za chvíli přicházíme k našemu cíli Refugiul Țigănești. Je otevřeno a prázdno. Vybalujeme, vaříme večeři a užíváme si krásný výhled se západem slunce za pohoří Piatra Craiului. Po západu slunce přichází z údolí partička tří starších turistů a turistky. Ti byli naštěstí velmi klidní a spořádání. Prohodili jsme pár slov a předali pár rad. Celkem mě nalákali právě na hřeben Piatra Craiului. Tak snad se tam někdy podívám.

3. DEN (Refugiul Țigănești- Bran)

[15,5 km / 6 h čisté chůze i s přestávkami]

Další den nás čeká opět naprosto jasná obloha. Dochází nám voda a nejbližší pramen je až několik kilometrů dál při sestupu z hřebene. Vzhledem k horku začínám být mírně nervózní a vydáváme se rychle na sestup dolů. Naším cílem je městečko Bran proslulé svým hradem, kterým byl údajně inspirován román o hraběti Drákulovi.

Scházíme do lesa a celkem dlouze a prudce sestupujeme dolů. Po cestě potkáváme pár turistů, kteří vycházení zespoda nahoru na Omu. Po pár hodinách přicházíme k prameni, který je trochu podivný. Z jedné trubky vytéká normálně voda, z druhé, která trčí ze země nahoru, vystřikuje voda jako gejzír. Nabrali jsme vodu, udělali si kafé na posilněnou a pokračujeme lesem dál až k vleku, kde v zimě bývá lyžařská sjezdovka. Teď je tu samozřejmě prázdno až na jednoho baču, který opodál pase ovce. Scházíme do městečka Bran. Zprvu dlouhá pustá ulice, která však ústí na náměstí s nedalekým hradem, které je doslova přeplněno lidmi a turistickými obchůdky a stánky. Musím říct, že jsem ještě nikdy neviděl tolik lidí u nějakého hradu a to jsem byl i na Karlštejně. Prohlídku necháváme na zítra a jdeme se ubytovat.

Druhý den jsme šli na prohlídku a přišli jsme půl hodiny před otevírací dobou. I tak jsme stáli v 50m frontě. Při vstupu do samotného hradu byla druhá fronta, kde člověk může strávit i necelou hodinu. Celým hradem procházíte bez průvodce po vyznačené trase a mačkáte se davem turistů, který pomaličku postupuje. Doporučuji tedy zvolit opravdu dobrý termín a přijít buď před otvíračkou, nebo třeba hodinu před zavírací dobou.

Co k hřebeni ještě více dodat. Je opravdu krásný a netradiční. I přes svou výšku není vůbec náročný a dá se zvládnout i mnohem rychleji. Vedou sem lanovky a je zde spousta míst k ubytování a občerstvení. Ideální hřeben pro pohodovou rodinnou turistiku. Nabízí toho ale dost pro všechny. Počasí nám nádherně vyšlo a určitě se tento přechod zapíše mezi ty TOP.

Architektura ve městě Sinaia

Pohled na hřeben Bucegi

Pasoucí se kráva na hřebeni Bucegu

Babele (Bucegi)

Výhled od Cabana Caraiman

Skalní útvary na hřebeni Bucegi

Měsíc nad Bucegi

Vrchol Omu (2507 m n. m.)

Vrchol Bucura

Sestup z hlavního hřebene

Sestup z hlavního hřebene

Více o noclezích (chaty, útulny, přístřešky,…), zdrojích pitné vody a mapách týkající se tohoto hřebene najdete kliknutím na příslušnou ikonu v horní části stránky.

© 2016-2020 Radim Schottl 

www.hrebenovky.com

Sestup z hlavního hřebene