8. května 2020

Orlické Hory jsou celkem nenáročná procházka. Hlavní hřeben z Olešnice v Orlických horách do Rokytnice v Orlických horách se dá zvládnout za jeden den. Já plánování trochu neodhadl a tak jsme byli mnohem rychlejší, než byl náš plán. Rozhodli jsme se tedy jít dál a projít poctivě celý hřeben i s trochu odstrčenou částí přes Suchý vrch až do Červené vody během necelých tří dní.

Myslím ,že hřeben by byl hezčí v zimě jako zimní přechod. Většinu času jdete po asfaltce nebo zpevněné cestě.  Na hřebeni potkáte turisty na kole,  na bruslích, s kočárkem i na vozíčku. Tedy ideální pro ty, kteří hledají nenáročnou turistiku. Ti, kteří touží spíše po samotě a divokých lesních sestičkách, budou nejspíš sklamáni. Na druhou stranu, všudepřítomné vojenské bunkry a řopíky dávají místu opravdu unikátní atmosféru. Nenáročnost hřebenu se promítne i do tempa přechodu. Zde se nám začala rodit myšlenka nějakého dálkového přechodu, který jsme o pár měsíců uskutečnili v Německu na trase Westweg ve Schwarzwaldu.

Orlické hory jsou vhodné opravdu pro všechny a ve všechny roční období.

1. DEN 

Olešnice v O. horách - Altán Hanička

[31 km / 9 h a 20 minut]

_____________________________

Sedáme do auta a vyrážíme do Rychnova nad Kněžnou, kde u vlakového nádraží parkujeme auto. Odtud nám jede autobus do Olešnice v Orlických horách s přesedáním v Dobrušce. V olešnici vysedáme, po cestě si kupujeme v obchodě nanuk a pokračujeme po stoupající cestě přes pole až do lesa. Přicházíme k vrcholu Vrchmezí kde potkáváme vojáky, kteří zarovnávají díry v cestě, které tam vyjezdili s těžkou technikou. Na Vrchmezí strkáme jednu nohu na polskou stranu, kam nesmíme, jelikož je Česko v karanténě. Pokračujeme na Šerlich, kde stojí Masarykova chata. Sem jední lanovka a vede sem i cesta pro auta. Potkáte zde tak spoustu příležitostných turistů, například paní v lesklé minisukni na deseticentimetrových podpatkách. Po malé svačince jdeme k nejvyššímu vrcholu Orlických hor, Velká Deštná. Zde stojí opravdu krásná vyhlídka. Taky je zde velký počet turistů, kteří sem přichází většinou právě od chaty. Směrem dál už výskyt turistů rapidně klesá. Poté, co se pořádně nabažíme výhledu, pokračujeme dál. Procházíme kolem skalního útvaru Homole a už za stmívání přicházíme k rozhledně Anenský vrch. Zde nejsme sami. Asi 10  turistů (zřejmě dvě rodinky), sedí u ohně a pod rohlednou mají postavené stany (někteří spí přímo na rozhledně). Za tmy už vidíme jen osvětlená města v údolí. Scházíme zpět a jdeme k Tvrzi Hanička, kde se nachází altán. Po cestě nabíráme vodu u pramene v Anenském sedle. Ke tvrzi přicházíme večer po 22. hodině. V prostorném altánu spí až asi 6 dalších lidí. Zabíráme dvě místa a jdeme vařit jídlo. Poměrně se ochladilo a já se těším do spacáku. Řešíme zítřejší plán a rozhodujeme se, že když jdeme tak rychle, tak si to protáhneme až po Suchý vrch. Po dobré večeři jdeme spát.

2. DEN 

Altán Hanička - Přístřešek Tvrz Bouda

[26 km / 11 h]

_____________________________

Vstáváme mezi prvními a po rychlé snídani vyrážíme k protějším dělostřeleckým srubům, které si obcházíme a prohlížíme. U silnice, nedaleko parkoviště nabíráme vodu z pramene. Procházíme álejí srubů a řopíků, z nichž do některých vstupujeme. Na chviličku odbočujeme z červené značky jdeme k Pašerácké lávce odkud pokračujeme ke skalnímu utvaru Zemská brána. Místo je očividně hodně navštěvováno motorkáři, kteří kolem nás každou chvílí projíždějí. Napojujeme se zpět na červenou a stoupáme po asfaltce. Ve vesnici Čihák si dáváme kofolu a ve vedru pokračujeme po rozpálené cestě. Přicházíme do vesničky České Petrovice, kde si v obchodě dokupujeme zásoby jídla a zjišťujeme, že si můžeme ušetřit cca 6 km, nasednout na bus (jezdí asi 2x za den), který jede za pů hodiny do Žamberka a odtud vlak do Mladkova. Obklika je to příšerná, čas neušetříme vůbec, ale aspoň se vyhneme nudné cestě po silnici. Po asi hodině a půl jsm v Mladkově. Procházíme pěkným lesem, kde téměř nikoho nepotkáváme. Navštěvujeme zajímavá místa, jako například převrácený bunkr. Odtud už to je kousek k Dělostřelecké tvrzi Bouda, kde stojí podobný altán jako předešlou noc. Už se zde nachází několik cyklistů, ale místa je tu dost. Tvrz vypadá moc zajímavě. Určitě se sem jednou vzátíme na prohlídku až bude otevřeno. Nabíráme vodu v nedalekém prameni, vaříme polévku a poměrně brzy jdeme spát.

3. DEN 

Přístřešek Tvrz Bouda - Červená voda

[8 km / 2 h a 30 minut]

_____________________________

V noci mě vzbudil déšť. Naštěstí nad ránem přestalo pršet a my mohli už za sucha vyjít. Procházíme kolem přístřešku U tří pánů a stoupáme ke skalnímu útvaru Bradlo. Konečně krásná divoká pěšinka, kolem kamenů mezi stromy. Po chvíli se vynořila rozhledna Suchý vrch, která ale byla zavřená. Alespoň právě otevírali venkovní okénko a tak jsem si mohl dát kofolu. Pak už rychle scházíme k rozcestí hvězda a odbočujeme na modrou značku do Červené vody. Zde nastupujeme na vlak a jedeme zpátky do Rychnova nad Kněžnou, kde máme zaparkované auto.

Orlické hory byly asi doposud nejpoklidnější hřeben. Všechno kupodivu vycházelo až moc dobře, nikde nenastal žádný problém. Určitě mohu doporčit i těm, kteří mají v oblibě jen krátké nenáročné výlety. Krásná krajina ozvláštěná bunkry rozhodně stojí za návštěvu.